28.ÚNOR 2017 - SPOLEK
"Dobrý večer ve spolek," úžasný to pozdrav se skrytým významem. Vždy mi bylo sympatické věnovat svůj volný čas činnosti pro druhé, ať již ve sportovním sdružení, či jakémkoliv spolku.
Spolková činnost má u nás dlouholetou tradici. Sahá do dob Rakouska-Uherska od schvalování vzniku tehdejším aparátem mocnáře, přes zákon o právu spolčovacím z roku 1867, komunistické zákony o dobrovolných organizacích (1951), občanská sdružení v době po roce 1989 až po spolkový rejstřík a právní postavení dle novodobého občanského zákoníku (od roku 2014).
Ať to byla doba jakákoliv, vždy spolkovou činnost spojovalo jedno - dobrovolné sdružování osob se společným zájmem a společným cílem. Nikdy v tom nebyl byznys, nikdy v tom nebyl myšlen finanční profit či jakési zvýhodňování jednotlivců.
Poslední dobou se zaměňuje ono původní spolkové shromažďování s tzv. neziskovými organizacemi. Je vlastně vtipné, že si vynucují označení neziskové a přitom mají placený aparát, zaměstnance. Čerpají úspěšně dotace z nejrůznějších zdrojů v obrovských objemech a přitom to hlavní jim nezabírá ani polovinu jejich práce.
Za mne by "neziskovka" neměla vytvářet pracovní místa. V tu chvíli už je to jen a jen "ziskovka" pro své zaměstnance. Těžko mi pak obhájí své aktivity, byť uznávám, že každý spolek pro svou činnost potřebuje finanční zdroje. Bez nich je dnes svět mrtvý.
Já sám jsem si prošel několika spolky. Měl tu čest a dosud i mám některé vést, předsedat jim. Dnešní večer jsem jednomu takovému spolku věnoval. Rodina doma, já uprostřed města a zdravím s úsměvem stejně nadšené blázny oním: "Dobrý večer ve spolek!"
Když si tak promítám obličeje těch, se kterými jsem se dnes potkal, tak jsem přesvědčený, že drtivá většina z nich onen můj pohled na to, co nás spojuje, okamžitě souhlasně podepíše. Vždyť se dnešní podvečer sešli, aby hledali mezi sebou společné síly pro organizování akcí pro druhé.
Faktem však je, že každý spolek si prochází vývojem. I ten náš, který mám na mysli dnes, si odhaluje vůči sobě sám své pravdy o motivaci a členství. Ne každý to bere tak, že něco dělá nad rámec svého vlastního já, ve prospěch druhých. Je zřejmé, že se najdou tací, kteří ztratí o spolek zájem v době, kdy jim samotným to nic nepřináší. Asi je to přirozené...
Já v tom však chci vidět stále to původní z Rakousko-Uherského práva spolčovacího. Mne obohatí společné dílo, radost z úsměvů za povedenou akci organizovanou spolkem a v podstatě i ono obyčejné, ale tak ryzí a nefalešné, společné: "DOBRÝ VEČER VE SPOLEK!"