28.LEDEN 2017 - PŘEKÁŽKY
Tak tu je první den, kdy nemám pc, nejsem doma, nejsem ani v ČR a přesto chci dodržet svůj závazek: psát každý den...
Překážky se mají zdolávat a to, že čtěte tento příběh tak znamená, že se mi to podařilo.
První překážkou, kterou jsem musel zdolat byla absence pc. Díky chytrému telefonu to není až tak problematické. "Vodpad" na mobilu funguje dobře, takže stačilo jen vybojovat bitvu s mrňavou klávesnicí.
Druhá překážka už byla přeci jen náročnější. Internet. Rakousko není zemí, kde by se nevyskytoval, ale místa, kde jsem byl já, se nějak nepotkávala se zónami free WiFi. Naštěstí hotel, recepční a moje multilingvistická výbava i tuto mezeru zacelili. Byť sil to sebralo dost.
Třetí překážka byla ze začátku nenápadná. Postupně se však začala jevit jako nejtěžší. Únava. Trávit celý den s partou fajn lidí, kde prim má věk do 20ti let neskutečně omlazuje. Ne však natolik, aby člověk mého věku po 22.hodině přeci jen neztrácel kontakt s realitou.
Hlava mi padá. Oči se zavírají. A celkovému stavu ani nepřidává titěrná klávesnice mobilu. Svůj dnešní příběh však mám sepsaný.
Překážky jsem úspěšně překonal. A na zítřek se obzvláště těším. Čeká mne den strávený ve Vídni. Určitě bude stát za to! A navíc, dneškem můj závazek a taky sen žije dál!