23.LEDEN 2017 - BRZY
Další pracovní týden odstartoval. Ranní probuzení mi vnutilo myšlenku: "už ti bylo i hůř" a tak jsem odhodlaně vyrazil brzo ráno směr práce.
Pracovní povinnosti sice nepřinesly úplně snadná témata, ale den utekl jako voda a já zamířil k domovu. Cestou z práce mi zazvonil mobil a v něm atletická trenérka: "Tak co, nechyběla ti neděle s hrablem?" Zasmála se na druhé straně telefonu, nestačil jsem se ani nadechnout a už mi vnucovala: "Neboj, BRZO to zase zopakujeme. Ten sníh a led jen tak nesleze."
Trpělivě jsem jí odvyprávěl, že to zase tak návykové není a že moje neděle měla zcela jiný ráz než ty dvě předchozí. Mrzla mi ruka a tak jsem jí poprosil, že zavolám později a šinul se k domovu.
Děti na pondělní trénink nejely, protože trenérka je kdesi ve světě na školení a tak si daly do těla sami. Na schodech v chodbě byla jen cedulka: "Šly jsme běhat, budeme zpátky brzy." Dal jsem ohřívat vodu na čaj a šel se převléknout.
Jen co jsem sundal kalhoty a ponožky, ozval se domovní zvonek. Bezva, pomyslel jsem si. Kukátkem jsem osondoval vetřelce a naštěstí to byly moje dcerušky. Otevřel jsem dveře a s úsměvem je vpustil dál: "Ahoj koťátka! Tak jaké bylo běhání?" "Co děláš doma tak brzo? A proč jseš skoro nahatej?" zcela ignorovala můj dotaz ta menší. Raději jsem bez reakce zapadnul do ložnice, abych dokončil převlékání.
"Tati potřebuju zkontrolovat úkoly z češtiny!" halekala opět Maruška a já jen zahučel ať se převlékne a vše přinese ke mě. Za chvíli byla za mnou jak velká voda. Čaj jsem si donesl na stoleček a pohodlně se usadil v křesle: "Tak povídej, copak máš za úkol?" Zablesklo se ji v očích: "Cvičení z češtiny na vyňatá slova po Z," zdůraznila záměrně slovo vyňatá a já se hned chytil na lep. "Vy říkáte vyňatá a ne vyjmenovaná?" "My ne, ale Ludvík," přidala se do hovoru ta starší a obě se zvesela rozesmály. "Jaký Ludvík?" vůbec jsem se nechytal. "No přece pan učitel Kozina," obratem mne utřely dvojhlasně a opět se na celé kolo rozesmály.
"Tati znáš je vůbec?" ptala se v dobrém rozmaru Andulka a já pln sebevědomí ze sebe vysypal: "No jasně: brzy, jazyk, nazývat, Ruzyně." "Lepší je: vyňatá slova po Z prosím jsou: jazyk - brzy - nazývati. To už hlásal i Dobrovský!" opět mi dvojhlasem napodobili svého učitele a já raději popadl Maruščin sešit začal kontrolovat úkol.
Chyby jsem nenašel. Doplnil jsem podpis rodiče a šel dokončit rozhovor s trenérkou: "Ahoj Jani, promiň, že volám až teď musel jsem s Majdou udělat úkol z češtiny," začal jsem hovor z omluvou a přidal i historku o vyjmenovaných a vyňatých slovech. Pak jsem si uvědomil, že volala asi kvůli něčemu, co potřebovala se mnou vyřešit. "Co jsi vlastně potřebovala?" "No, máš hotové pojištění a rezervaci místenek na sobotu do Vídně?" Atletický halový mítink už se blíží a já slíbil, že pomůžu se zajištěním výpravy. "Jasan, vše je zařízeno i hotel zarezervovaný, sejdeme se v sobotu ráno na vlakovém nádraží. Ty jen přivez ostatní atlety," zakončil jsem rozhovor úsměvným úkolem. "Přivezu a snad se nezlobíš, že se ptám. To víš už se nám to blíží. Už brzy pojedeme, tak jen pro kontrolu, zda je vše jak má být nachystáno. Taky se těšíš?" Nemusel jsem příliš přesvědčovat. Těším se moc.
Po skončení telefonátu mi to nedalo a raději jsem zapnul notebook, abych zkontroloval, zda hotelová rezervace je stále aktivní. Mail mne naprosto odrovnal - máte novou zprávu! Booking.com píše: "Váš pobyt se blíží! Už BRZO zažijete dobrodružství. Máte vše připraveno? Objednejte si bezplatného průvodce!"
Celý den se mi tímhle jedním e-mailem slil dohromady. Jo, dnes byl opravdu den ve znamení BRZO BRZY. Tak raději půjdu spát... později.