19.KVĚTNA 2017 - DOMOV
Sláva, nazdar výletu, výletu, výletu,
nezmokli jsme, už jsme tu, už jsme tady.
Maminka nás pochválí, pochválí, pochválí,
že jsme jako cikáni, cikáňata.
Cestuju rád, i pracovně. Zvláště, když to má význam.
Když jsem se dnes po dvou dnech vracel zpět z pracovní cesty domů, tak už od půlky cesty jsem si začal bezděčně pobrukovat tuto říkanku. Nevím, jestli to je z přepracovanosti nebo to způsobovala radost, že už se konečně blížím domů.
Přeci jenom DOMOV má svoje nepřenosné kouzlo. Schválně, máte to taky tak? Postel, WC a gauč? Jinde taková druhá místa tak skvělá prostě nejsou...
A dočkal jsem se. Po úmorné cestě, když teplota se vyšplhala k letošnímu maximu a když můj kolega řidič neměl zrovna vyladěnou klimatizaci, jsem stanul konečně před dveřmi našeho domu.
Chvíli jsem postál před brankou, prohlédl náš domeček zvenčí a mohl si s oddechnutím a s úsměvem zabroukat, jaký že to jsme my výletníci - cikáňata. Jsem prostě rád doma!