10.LEDEN 2017 - DOBRO V NÁS
"Dnes je Mezinárodní den tuleňů, lachtanů a velryb," ozval se ženský hlas v rádiu a bez další návaznosti plynule pokračovaly zprávy z dopravy. Tak nějak nevím, jak s takovou informací světového významu mám naložit. Bezděčně jsem otevřel vrata a zajel autem pod přístřešek. Hurá jsem doma a relativně brzo.
Čas od času přemýšlím, jak ty naše média vlastně fungují. Rádia a jejich zpravodajství je mimo moje chápání moderátorského slovníku (někdy až vulgární čeština mne spíš uráží než láká), televize pravidelně děsí, bulvár honí senzace, i kdyby si je měl vymyslet, a deníky? Ty už zdaleka nemají novináře/reportéry, ale kopírovače. "Připravte si článek, my ho otiskneme. Nejlépe s fotkou." Asi jsem příkrý a soudím mediální prostor moc přísně. Dobré zprávy, ale jako kdybych hledal, jak jehlu v pomyslné kupce sena. Přitom dobrý zpráv a dobrých činů je kolem nás tolik. Jen se je nebát vidět. A co takhle o nich začít mluvit?
Jen si vezměte můj dnešní den:
1) Ráno těžké pracovní jednání startuje den - drhne nám spolupráce - výsledek? Společně chceme lepší službu, proto kolegyně sami od sebe udělají takové kroky, že ta daná služba nádherně rozkvete! Dobrý! Pojďme do toho.
2) Rekapitulace veřejné sbírky = Tříkrálová přes 110.000 Kč za jediný den! V našem malém městě s necelými pěti tisíci obyvateli. To je super dobrá zpráva - v lidech je toho dobra prostě stále dost. A ne že ne!
3) Účetní uzávěrka, vyúčtování grantů u dobrovolného spolku lidí? Je třeba hledat firmu za tisíce? Ne! "Já Vám pomůžu!" řekla před lety paní Blanka a stále to plní. Ve svém volnu, jen tak, bez nároku na desítky korun odměny. A to jen proto, aby spolek mohl dělat to, co ho baví! To je přeci další dobrá zpráva dnešního dne, ne?
4) Sváry ve sportovním kolektivu zapomenuty s koncem roku 2016. Dnes mi to potvrdili všichni svým zápalem na tréninku. S úsměvem a plni kamarádství. Už jen tohle by stálo za reportáž! Jak málo stačí k pozitivům. A kdo jim pomohl? No přece jeden z nich! Raději dobrovolně přeruší svůj trenérský důchod, jen aby ostatní nalezli zase svou jiskru radosti ze společného sportování. Pro dobro ostatních, vezme kus ze sebe...
5) Jízdenka pro 20 lidí vlakem do Vídně? E-shop ČD nákup bohužel neumožňuje. Paní na přepážce? "A kdy že tam potřebujete být? Aha, počkejte to byste to měli moc složitý. Uděláme to takhle. A nesmějete se mi, na klávesnici mi chybí písmenka - jinak s počítačem umím," švitoří zvesela. Fik, fik, fik. "Máte to pro děti? Kolektiv? Aha, no tohle jde levněji. Vydržte." Pět minut u přepážky, ale jen žasnu. S úsměvem, pohodou, snahou. Dobrý člověk prostě žije!
6) Dohoda z dubna loňského roku. Bez smlouvy? Bez papíru? A že se změnily osoby ve funkcích? "Vždyť jsme si na to dali ruku," vzkazuje mi po mém nástupci ředitel jedné velmi významné instituce. "Vždyť já mu to slíbil. A on mi přece vždy férově a v dobrém spolupráci nabídl a hlavně dodržel! To přece ani nejde udělat jinak! Pozdravujte ho ode mne." ČIŇ DOBRO A DOBRO SE TI VRÁTÍ - ve světě velkého byznysu, médií, i běžném životě někde na samotě u lesa.
Dobro v nás tu je. Každý den můžeme najít desítky příkladů. Já vybral za dnešek půltucet a mohl bych zmiňovat další. Jen se nebát je vidět. Jen se nebát o nich mluvit a všechny ty dobré skutky a příběhy ukázat, vyzdvihnout a pochválit.
A nejen na Den tuleňů, lachtanů a velryb...