Made in England 2: Hon na fadž!

Fudge by Shelley :) Made in Canada Pominu-li pracovní důvody své cesty do Anglie, tak úkol "Mise England" mi jasně stanovily moje dcery: Přivez domů fadž!

To co způsobilo zveřejnění blogu den před odletem jsem neočekával. O to více to však přineslo zajímavých příběhů.


Už ranní pozdravy obou mých spolucestujících kolegů byly jasné: "Ahoj, tak kde budeme nakupovat fadž?" Příběh z rozhovoru s mými potomky zjevně pobavil. Inu kamarádům vždycky stačí málo :)

Co je to FUDGE? Existuje to?

Vzhledem k tomu, že jsem znal nejen fonetickou výslovnost "fadž", ale také jeho písemný přepis, nebylo složité dohledat o co se vlastně jedná. Wikipedie ví hodně, strejda Google obrázků taky našel spoustu, tak proč bych se té karamelové dobroty bál? Vždyť je to jen sladkost, navíc tradiční a budou ji mít všude...

Už přílet do Manchesteru mne začal mírně zneklidňovat. Jak já, tak oba mí pracovní kolegové při čekání na vlak do Sheffieldu vrhli své pohledy do několika obchodů, ale jaksi ne a ne objevit Fudge. Všude samý Snickers, Mars, KitKat,... No asi zase tak tradiční to tady v Anglii nebude, začala se mi do hlavy vkrádat myšlenka, že nebude vůbec snadné touhy dcery uspokojit.

Večerní pracovní program dalším nákupům nenahrával. Navíc unavený z úvodních jednání jednotlivých delegací, jsem byl rád, že se na hotelu můžu přicucnout na wifi a spojit s rodinou.
"Ahoj, tak jak je doma? Jsem na hotelu a těším se do pelechu, co vy?"
"Ahoj, dobrý - už máš fadž?" no bezva, pomyslel jsem si po reakci své starší dcery.
"Zatím ne, ale pracujeme na tom všichni tři - Tomáš i Roman hledají se mnou, zatím jsme fadž v žádném obchodě neobjevili, určitě to existuje?"
"Tati, je to běžná pochoutka, kterou v Anglii mají na každém kroku - začni chodit pěšky," útočilo na mne moje potomstvo. Představy o tom, co otec v Anglii má na starosti a co všechno musí odpracovat, zjevně neměly sebemenší vliv na uvažování mé dcery. Naštěstí mi svitl trochu záblesk naděje: "Tak já už tě nebudu trápit, když to neseženeš, tak se nic neděje," začala mne uklidňovat zadavatelka úkolu.

Spokojeně jsem rozhovor ukončil a i když jsem nebyl úspěšný s "honem na fadž", tak jsem věděl, že mne doma mají rádi více než fadž a to je co říct ;)

Když jsi v úzkých, zachrání tě buď náhoda nebo přátelé!

Když jsi v úzkých, zachrání tě buď náhoda nebo přátelé. Já měl to štěstí, že mne potkalo obojí. Sobotní ráno mělo drobný úvod s přivítáním kanadské delegace, která všem účastníkům kongresu přivezla drobné dárky. Jaké bylo moje překvapení, že oním dárkem bylo balení "fadž"!

Už při předávání minidárku se kanaďané setkávali s výbuchy smíchu naší delegace a oba moji kolegové mi ihned svůj dárek předávali, abych měl potřebný počet 3 ks pro návrat domů :) K mému velkému překvapení se ke mně přimotal i hlavní kanadský delegát konference Tony a věnoval mi s úsměvem od ucha k uchu svůj balíček "fadž" se slovy: "For your daughters!"

Malý příběh z blogu a jak pobavil a zapojil několik dospěláků napříč kontinety. Úžasná věc! :D Možná ze strany Shelley, která dárečky do Sheffieldu přivezla to byla jen náhoda. O to víc však ozdobila můj (a troufám si říct i všech co v Sheffieldu byli) anglický pobyt.

O konferenční pauze lze čas využít všelijak Po náročné celodenní konferenci jsme se večer vraceli na hotel a společně s Tomášem měli jasno: HON NEVZDÁME! Máme už kanadský "fadž", seženeme ještě "anglický".

Vyrazili jsme do nejbližšího obchodního centra u hotelu. Samoobsluha byla veliká. Rozdělili jsme se a začali pátrat po regálech. Po chvilce bádání nám bylo jasné, že jsme vyvolali pozornost ochranky. Dva divní neangličani nic nekupující, divnou řečí na sebe pokřikující a v regálech jen hledající... Netrvalo dlouho a samoobsluhový šerif nám zatarasil svým velkým tělem cestu. Strategicky jsem mu podstrčil Tomáše: "Zeptej se ho, zda mají fadž :)" Strážce obchodu iniciativa Tomáše a také jeho brilantní angličtina zmátla. Chvíli si spolu vysvětlovali co je "fadž", kde se dá koupit až dospěli k závěru, že v této prodejně rozhodně ne. Ačkoliv ani zde jsme úspěch nezaznamenali, tak jsme byli rádi, že jsme spáry šerifa opustili bez následků.

Doma je doma - nejde prohrát!

Nedělní návrat s hodinovou zastávkou v Manchesteru vítězství v "Honu na fadž" dlouhou dobu nijak nepřibližoval. Už už jsme se smiřovali s neúspěchem, když bezcelní zóna letiště v Manchesteru nabídla svůj poklad. Mezi všemi Swarovskými, Diorami, Nikem či Adidasem se nám objevil malý zastrčený obchůdek s tradičním sortimentem a v něm...

Návrat na pražské letiště potěší - hezké uvítání! No co vám budu povídat. Tolik druhů jsem snad ani nečekal.

Vybrali jsme s Tomášem každý po své chuti. Roman nás zvesela opustil, i on cítil, že hon je u cíle. 

Návrat domů byl jako z pohádky. Děti a žena mne přijali s otevřenou náručí. Já se těšil na svůj proležený gauč, ale ještě před tím jsem měl tu možnost nejen ukázat fotky z obdivované Anglie, postěžovat si na nehezký lidi tam a divnou dopravu, ale hlavně: předat "fadž"! A ten pohled, to nadšení - to za všechen ten hon opravdu stálo! :)

PS: a když už znáte FUDGE - víte co je FONDÁN ??? A co mají společného?