20.BŘEZNA 2017 - JARO
"Na svatého Jáchyma skončila se už zima," tak zní pranostika na dnešní den. A nejen ta. Dnešní den se láme zima a startuje jaro. Už bylo na čase...
Ne, že bych neměl zimu rád, ale ze všech ročních období je pro mne tím nejméně vyhledávaným a oblíbeným. Jaro, léto i podzim je pak úplný opak.
JARO je však symbolickým začátkem, kdy se příroda probouzí. Inspiruje básníky. Startuje dny, kdy šeď střídá počasí hřejivé, plné nových barev. Inspiruje k aktivitě. Nadechuje vše, co se nadechnout jen torchu může.
I já chtěl dnešní den spojit s inspirací. Nadechnout se. Zahnat šeď a rozkvést do krásy. Chtěl jsem prostě profesně povyrůst. A tak jsem vyrazil do Chrudimi na inspirativní pracovní podvečer. Možná jsem v nedalekém, bývalém okresní městě, hledal víc, než ve skutečnosti je možné nalézt.
Ačkoliv město je to výrazně větší, tak kolegové rozhodně nenabídli kvalitu násobně vyšší než je v našich luzích a hájích. Ukázali mi podobné neduhy lidské povahy, jako je vídávám i u nás. Ukázali mi stejně amatérské a naivní nápady, jakými občas zasrší i moji kolegové u nás.
Ač mi nepřidali nic navíc, nic nad rámec toho, co je u nás běžné, tak mi otevřeli oči v tom, co úplně viditelné na první pohled není. Nejsme horší ani lepší. Nejsme ničím zdaleka tak výjímeční a unikátní, jak by se mohlo zdát. Naše problémy a nápady, jak je řešit, jsou shodné jako jejich. Hloupost, lži, faleš a trapnost, která mne občas dohání v mém okolí, je i u nich a to vše nijak nevybočuje nad naše hodnoty.
Slovy klasika tedy: "Všude je chleba o dvou kůrkách a všude prdel o dvou půlkách..." To nechci být vulgární, to jen básník mi připomněl trochu zapomenuté verše. Jo, jo, vše se probouzí - je tu JARO!