17.ÚNORA 2017 - REMINISCENCE
Sedmnáctý únor dvatisíce sedmnáct - takhle to tak nezní, jako když je datum napsané. Začíná sedmnáctkou, končí sedmnáctkou. Až by se dalo spekulovat, že čísla určitě něco před námi tají.
Původně jsem chtěl psát jiný příběh. Jak práce a stres mizí. A naopak přichází dny s rodinou v naprosté pohodě a radosti. Vyprávění o začátku víkendu s nebližšími však musím posunout...
Za rok přesně v tento den si budeme připomínat výročí 70 let, kdy začal tzv. Vítězný únor. Gottwald tehdy právě 17.února zahájil strategii obstrukcí a odstartoval tak počínající vládní krizi. Každý si pak pamatuje jeho: "Právě jsem se vrátil z hradu..."
Pár dní, poté pár vět pronesených kdesi z balkónu na Václavském náměstí. Pár vět, které byly pro náš národ osudové. Poškození morálky je trvalé, chování lidí je nevratné. I po roce 1989 přetrvává v lidech to, co přinesl komunistický režim. Doba první republiky, její noblesy a hrdosti se nevrátí. Ani v součastnosti. Máme v sobě stigmata a další generace si je nesou, aniž by o tom věděly.
Nenapadlo by mne připomínat právě tyto události, ani tento režim. Nenapadlo by mne to připomínat v době, jaké žiji. Nenapadlo by mne to připomínat v čase, kdy trávím volné chvíle spokojený s rodinou. Kdybych jen nezahlédl kus zpravodajství...
Premiér naší země veřejně vyhlásí, že je čas kdy padají překážky vládnout s komunisty. Prezident naší země veřejně vyhlásí, že si dovede představit vládu za účasti komunistů. To vše v den, kdy Gottwald zahájil svůj destabilizační atak a následovalo 40 let nesvobody.
Jsem rád, že jsem s rodinou. Děsím se možných scénářů budoucích, které nám naše politické elity malují. Nemám rád REMINISCENCE!