17.LISTOPADU 2017 - DEZILUZE?
Víte co je DEZILUZE? Vystřízlivění, rozčarování, zklamání nebo co nejjednodušeji řečeno: ztráta, či zbavení iluzí...
Hodně lidí spojuje právě dnešní den s nadějemi roku 89 a jakýmsi životním zklamáním, že není vše tak, jak by dle nich mělo být. Nějak mi uniká význam. Vždyť všechno je přeci tak, jak si zařídíme my? Vždyť je to jen a jen o nás. Máme prostor. Máme svobodu. A zbytek je jen a jen na nás...
A můžeme proti DEZILUZI bojovat třeba tak, jak se nám zadařilo právě dnes s naším místním městským spolkem.
13:00 - sraz u vstupu do parku. Sešlo se nás lehce přes třicet. Super číslo. A jdeme! Pochod směr Kostelec. Zastoupeny všechny věkové kategorie. Zastoupeny všechny společenské vrstvy.
Valíme to parkem, lesní cestou i polní pěšinou. Valíme to po silnici, kde auto nejelo snad několik let. S úsměvy a rozhovory jen tak. Je sychravo, ale je nám všem dobře.
A v Kostelci? Místní nás vítají básněmi, vyprávěním i divadelní hrou. Hostí nás skvělými párečky a výborným čajem. Až by se chtělo říct, že je škoda jít domů.
Vše se "vodpadem" popsat nedá. Ale jak zabít DEZILUZI? To jsem třemi odstavci výše jasně naznačil. Je to jen na anás. Jaké životy žijem. Jak je vnímáme. A jak s nimi bojujeme. To co je mimo naše možnosti, je malicherné... a hotovo!
Upozornění: tento díl je věrný svému dni, není však psán, jak by se slušelo ještě týž den. Ale s odstupem. Nějak se ten vodpad se mnou teď nepotkává...