5.ŘÍJNA 2017 - POSLANEC
Tak k nám přijel pan poslanec. Blíží se volby do parlamentu a tak se na každém kroku objevují plakáty, letáky, billboardy a plachty. Jedna tvář střídá druhou. Všichni se snaží, chtějí uspět. I ti, co už jednou uspěli a teď svůj post obhajují.
Za mnou dnes dorazil i jeden z kandidátů, který už svůj volební úspěch před čtyřmi lety zažil. Nebyl u nás poprvé. Toho ctí. Za tři roky, jsem s ním měl možnost mluvit potřetí. Mohlo by to být i víc, říkal jsem si, když jsem na něho čekal ve své kanceláři.
Přijel a odzbrojil mne tím, že se za nic neschovával: "Tak jsem si rekapituloval své působení a musí sám sebe zkritizovat, že jsem tady příliš vidět nebyl. A asi jsem nijak zvlášť tomuto městu nepomohl. Nejsem tady, abych Vás osobně přesvědčoval, že budu daleko lepší a sliboval. Chtěl jsem Vám jen osobně říct, že si to uvědomuju."
A ačkoliv jsem mu jeho upřímnost obratem vrátil, že jej zřejmě volit nebudu, tak rozhovor nebyl nijak poznamenaný. Naopak, uvolněně mi pokračoval v popisu svých vizí a také v tom, co považuje za špatné a co se jeho "partaji" rozhodně nedaří a také i nepovedlo a nedá se to vrátit.
Zajímavá zkušenost. Každopádně, ať volby dopadnou jakkoliv, tak by bylo bez ohledu na pravicovo-levicové smíšlení fajn, kdyby každý POSLANEC udržel v sobě sebereflexi, jako ten, který dnes se mnou dal jedno jediné a obyčejné kafe. To by měl ten náš český svět ještě šanci...