28.ZÁŘÍ 2017 - VENCESLAUS
"Nedám, nedám,... spolehněte se, nedám." odříkává divadelní postava ze hry České nebe zpoza kulis. Další pak již na jevišti reagují: "Copak, něco obchodního?" "Ale ne, to on jen odpovídá na modlitby Čechů - Nedej zahynouti nám, ni budoucím!" Ano, i tak vyspěl národ český do dnešních dnů. Od roku 929 nebo 935...
Den české státnosti, tak bylo od roku 2000 povýšeno datum 28.9., které je připomínkou vraždy knížete Václava jeho vlastním bratrem. Dnes svatého Václava, patrona země České, Moravy, ale také míru a pro národ pivařů nezbytných sládků.
Na málokoho a máloco jsme ze své historie hrdí. Jsme nevděčným národem. Neuznáváme příliš svých předků, kterým bychom i po letech měli být vděčni za to, kdo jsme. Jakým jazykem mluvíme, že jsme svébytným národem. Zapomínáme na ně. Možná i cíleně.
Svou ojedinělost dokazujeme den co den, ale většinou je ta unikátnost spíše ostudná. Mohli bychom být coby národ rozhodně lepší. Ale na druhou stranu: kdo by přežil nadvládu habsburka, němce i rusa? Nezahynuli jsme, jako národ tu jsme. Stále tu jsme.
A jako národ přežijeme. Není možná naše zkáza. Vždyť nad námi bdí velký patron. Bez něj bychom tu už nebyli. To opravdu ne.
Tak NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM, NI BUDOUCÍM! Oroduj za nás svatý Václave. Dnes byl Tvůj den a český národ nezapomíná. Ať žije VENCESLAUS, dux Bohemiæ.