15.ČERVENCE 2017 - NEŘEKNU!
"Co je s tebou vodpade???", "Proč není nový díl?", "Žije autor?",...
No, bezva. To je nedělní ráno. Jedna reakce stíhá druhou. A to jen proto, že včera nevyšel nový díl mé deníkové ságy. Jsou ti moji čtenáři, ale slušný závisláci :)
Ne, že bych nechtěl psát, ale po 195 dnech přišel jeden, který byl tak velký, že prostě díl nešlo do půlnoci napsat. A tak píšu provinile: vzniká až ráno...
Den to byl i přes to, že se jednalo o sobotu, samá událost. Budík zvonil ve čtyři ráno a já se pokusil rozpohybovat svoje tělo do práce. V kanceláři ticho a klídek. Káva voněla úplně jinak a já za dopoledne stihl udělat tolik práce, kolik snad ne za měsíc.
V poledne se vrátila Maruška z tábora. Týden utekl jako voda. Doma se moc neohřála. Táborový kufr snadno vyměnila za atletický. Teda snadno ona. To co přivezla z tábora teď bude muset projít povinnou deratizací. Ale to už jaksi není její starost. A po rychlém obědě už čekala cesta opět na další štaci.
Před týdnem jsem psal, že nás opustilo 25% rodiny. Dneškem to je už 50%. Obě děti se soustředí na tradičním vysokohorském místě čáslavských atletů na Černé hoře. Pro mne je to už taky tradice. BORŮVKOVÉ KNEDLÍKY na hotelu Černá bouda nenajdete nikde jinde na světě. A že jsem jich snědl! Pomstil jsem se na nich zase po roce za všechny sportovce...
Procházka s nádhernými panoramaty se brzo změnila v návrat k vozidlu. Ne, že by byl někam spěch, ale Černá bouda na Černé hoře zahalená do černého mraku zažene i větší hrdiny než jsem já.
Cesta domů měla taky svoje kouzlo. Dvě zastávky: HORNBACH a UNIHOBBY nechaly pokochat inspiraci a v hodně věcech i pomoci rozhodnutí: "Tak tohle fakt dělat nebudeme..."
Závěrečná, téměř noční, pizza na stojáka už jen dokreslila na události dlouhý a bohatý den.
Tak tedy: bylo by o čem psát. Jen ten den byl nějak krátký. A abyste věděli moji čtenáři: já fakt budu psát až do konce roku, fakt nepřestanu, ale vy byste s tou závislostí měli něco dělat ;) Vždyť co je hezčí, než si na svou novou kapitolu v oblíbené knize počkat? Takže mi věřte, buďte trpěliví a příště... příště - to mi taky věřte - příště vám už nic ze zákulisí, proč není nový díl, NEŘEKNU! :)
Jo a mám novou motyku na zahradu!