6.ČERVENCE 2017 - NEVŠEDNÍ
Rodina vyrazila do Horního Bradla. Už včera. Teda ne celá rodina. Všechny ženy. Muži zůstali doma. Ranní probuzení tak bylo hodně nevšední. Nikde nikdo, jen doma já sám samotinký...
Snídaně tak byla nevšední. Našel jsem starší rohlík. K němu trochu salámu a tavený sýr. "Dobrodružství začíná," pomyslel jsem si, zalil si ranní kávu a chřoupal rohlík. Časopis 100+1 zahraničních zajímavostí mi dal zapomenout nad kvalitou jídla a dodal patřičnou atmosféru.
Konečně mi přišel den, kdy povinnosti nemám a mohu si tvořit vše dle svého rozmaru a chuti. Začal jsem i oblečením. Vsadil jsem vše na sportovní outfit. Moje svítivě oranžové tenisky jsem vyladil bílými ponožkami a bílým sportovním tričkem. Černé kraťasy přidaly důstojnost a já mohl rychlým krokem vyrazit do kanceláře.
S pobavením jsem pozoroval výrazy sousedů, které jsem postupně potkával. Den co den mne vídají ve společenském, dlouhé kalhoty, lakýrky, košile samozřejmostí, většinou i sako a často kravata. Dnes trenýrky a tričko. Kontrast byl znát. A na tvářích těch, které jsem potkal, doslova svítil na dálku. Inu, proč bych občas své okolí nepřekvapil. Asi si říkali, jak jsem NEVŠEDNÍ.
V kanceláři byl den taky zcela unikátní. Za celou dobu nezazvonil jediný telefon. Za celou dobu mi přišel jen jeden e-mail a když jsem na něj obratem odpověděl, tak mi odesílatelka hned obratem psala: "Jak to že pracuješ?" Usmál jsem se nad její reakcí a v klidu třídil dokumenty.
Rovněž poobědová káva byla jiná. Zavoněla mi celou kancelář a já si ji vychutnal vsedě na parapetu okna. Vedle v zahradě se dohadovali postarší manželé nad úklidem meruněk. Když pak paní domu zaútočila na svého manžela, že doma nikdy nic neudělá pořádně, raději jsem okno zavřel a pokračoval v pracovním pohodovém tempu.
Čas utekl rychlostí blesku. Zvládl jsem udělat víc práce, než kdykoliv jindy. A aniž bych byl nějak zvášť unavený, vyrazil jsem zpět k domovu. Opět s úsměvem a několika veselými scénkami ze setkání s udivenými sousedy. Doma jsem usedal do křesla naprosto spokojený. A ještě jsem to trefil tak, že chvíli po mém návratu dorazily zpět i mé ženy. A s jídlem!
Parádní den. Jiný než obvykle, ale povedený. Sic hodně NEVŠEDNÍ!