15.ČERVNA 2017 - MAZEC
To byl den! Prostě MAZEC! Jeden hektický příběh za druhým. A to ještě dlužím některé nezaslané podklady. Hlavně paní Blance. Ale vím o nich. Hned ráno dopracuju...
Už časný příchod do práce a zapnutý počítač naznačil, že se v noci maily urodily. Asi byla vlahá noc. Úrodná...
Dopoledne jsem v maximální rychlosti zpracovával data na odpolední jednání. Snažil jsem se maximálně zorientovat v problému a naštudovat co nejvíc argumentů pro mé oponenty. Sice to není moje agenda, ale kolega mi ji pro dnešek přenechal a já nechtěl být za blbce. Referentka z finančního odboru mi znechuceně pomohla pochopit předložená čísla. Měl jsem z jejího přístupu radost. A kolega? Od oběda jsem ho neviděl, ten se s tím moc nemazal...
Po obědě jsem měl tu čest graulovat místnímu rodákovi k sedmdesátinám. Jak sám řekl: "Vzal si na mne čistý tričko," což je pro mne jisté ocenění. Návštěva byla důstojná, dostal jsem kávu a sladké cukroví. Takhle fungovat každý den...
Podvečer mne čekala poslední velenáročná schůze týdne. Sice jsem se na ní připravil co to šlo, ale stejně jsem u dvou bodů shořel jako papír. Byly to přesně ty dva body, co měl projednat můj kolega. Nejradši bych ho přetrhl. Má štěstí, že nebyl na místě s námi...
A samotný večer? Čekalo mne setkání s věrnou trojkou - pracovně jsme se nazvali Mušketýři. Jen mnou prosazované pojmenování pro mou postavu D'Artagnan se neujalo. Raději mi říkali kardinál Richellieu. ALe moc rád jsem kluky viděl. Po hektickém dni to bylo krásné oživení. Pobavil jsem se, zasmál opravdu hodně. Jen to označení nevím, jak si mám úplně vysvětlit.
Jak říkám, bylo to hodně. Byl to náročný den. Prostě MAZEC! Ještěže je zítra už pátek.